Komentáře ke článku
Čtete komentáře ke článku Jiří Jančálek, kandidát na prezidenta ČKA
| Poděkování | Jiří Jančálek | 22. 5. 2017 11:54 |
| O víkendu jsem se vrátil z Dettenheimu a prošel jsem si příspěvky. Chci za ně všem poděkovat. Když říkám všem, tak skutečně myslím VŠEM. Pochopitelně že ty příspěvky, jejichž autoři mi vyslovují svoji podporu, se mi čtou radostněji. Ty ostatní mne nutí k zamyšlení a to ze dvou důvodů. První důvod: JINÝ NÁZOR. Naštěstí jsme lidé různí. A proto můžeme mít na stejnou věc různý názor. Chceme-li najít správné řešení pro danou věc, je třeba klást na stůl argumenty pro a proti. Není důležité, jakými „silnými slovy“ své argumenty podložíme. Podstatná je síla samotných argumentů. Je-li přijato řešení, se kterým nesouhlasím, je třeba ho respektovat. A současně je třeba si také přiznat, že je to moje chyba, protože moje argumentace nebyla správná. Pokud někdo s výsledkem nesouhlasí, může se pokusit o revokaci rozhodnutí. Předtím si však musí připravit lepší argumenty. Rozhodně při diskuzi nelze na sebe křičet, urážet se, bouchat do stolu atd. Po dopsání tohoto příspěvku se postupně budu věnovat těm příspěvkům, kde se vede seriózní diskuze. Na urážky reagovat nebudu. Druhý důvod: URÁŽKY. Před chvílí jsem napsal, že na ně nebudu reagovat. Ale zabývat se jimi musím. Kladu si otázku: proč někdo volí tento způsob komunikace? Nejprve mne napadá možnost, že autorem je duševně chorý člověk. Takového člověka je třeba politovat. A protože nejsem psycholog (a ani něco podobného), tak víc s tím nenadělám. Ale takovýto způsob kolikrát volí i duševně zdravý člověk. Někdy si jen neuvědomuje, že už svojí nadsázkou (ironií) překročuje určitou mez. Jindy se může stát, že potřebuje na sebe strhnout pozornost, protože má pocit, že není vidět, že není slyšet. Pokud platí poslední varianta, stala se někde chyba. V článku, ve které se představuji jako kandidát na prezidenta, jsem se lehce dotknul právě této problematiky. Budu se snažit oživit komunikaci VV ČKA s jeho hlavními partnery: krajskými svazy a ligovými družstvy. Tím neříkám, že zbytek je pro mne nezajímavý, že nebudu naslouchat ostatním členům a jejich klubům. Ale v jejich případě budu očekávat, že se do toho zapojí i příslušné krajské svazy. Napsal jsem, že nebudu reagovat na urážky. Učiním jednu jedinou výjimku. Týká se vlákna, které založil „Zainteresovaný“. V prvé řadě budu reagovat na příspěvky Lídy Rajdlové v tomto vláknu. Obecně konstatuji, že s nimi v zásadě souhlasím. Nesouhlasím pouze s jejím požadavkem na vymazání tohoto vlákna. Věci, které jsou tam napsány, mne urážejí. Ale když jsem šel do kandidatury, tak jsem s něčím podobným počítal. Ať si každý udělá obrázek o úrovni některých „diskutujících“. Po skončení SP a MS žactva a dorostu se v Dettenheimu konala také volební konference NBC. Přibližně měsíc před jejím konání jsem hovořil s Klausem Barthem (tehdy ještě s kandidátem na prezidenta). Jeho myšlenky a nápady mne oslovily a proto jsem se rozhodl, že opět budu kandidovat na viceprezidenta NBC. Celkem kandidátů bylo pět a z nich bylo třeba zvolit tři. Podle stanov NBC je způsob volby poměrně složitý. V případě více kandidátů je volba písemná a jednotliví viceprezidenti se volí postupně. Nejprve bylo na papíru uvedeno pět jmen a z nich si delegáti konference měli vybrat jedno jméno. Ke zvolení v prvním kole je třeba nadpoloviční většina hlasů. Já jsem v prvním kole volby prvního viceprezidenta (prvního podle pořadí volby) získal více jak dvě třetiny hlasů. Je pravda, že mne před začátkem volby podpořil nový prezident NBC (a věřím, že hlas jsem dostal i od Petra Vaňury, který nás zde zastupoval), ale pokud bych byl takovou figurkou, za jakou mne vykreslil „Zainteresovaný“, jsem přesvědčen, že bych šanci na zvolení měl minimální (ne-li nulovou). Po skončení konference se uskutečnilo krátké zasedání nového Prezídia NBC, na kterém jsem byl zvolen 1. viceprezidentem. Po konferenci NBC se na stejném místě konala konference WNBA, kde byl Petr Vaňura zvolen viceprezidentem WNBA. Mám z toho upřímnou radost a Petrovi ke zvolení gratuluji. U nás doma máme s Petrem na celou řadu věcí jiný názor. To však neplatí venku. Na mezinárodním poli máme v naprosté většině případů ne-li stejný, pak určitě velice podobný názor. | ||
| vlákno | ||
