Kuželna v Přerově oslavila 35 let
Kuželkáři Spartaku Přerov v roce 2008 oslavili již 35. výročí zprovoznění šestidráhové kuželny s automatickými stavěči kuželek a původně asfaltovým povrchem drah. Byla teprve druhá v bývalém Československu – první byla v Bratislavě v r. 1962.
Díky velkému pochopení výboru TJ Spartaku Přerov (zejména hlavnímu iniciátorovi Fr. Pivodovi) městských, okresních a ústředních orgánů a tehdejšího n. p. Přerovské strojírny byla výstavba zahájena na podzim 1969 přípravou staveniště a vykopáním základů. Po tříapůlletém úsilí byla 9. května 1973 kuželna předána do užívání nejen oddílu, ale i široké veřejnosti a vytvořeno tak bylo dílo v hodnotě 3 493 000 Kčs a instalovány automatické stavěče kuželek zn. Schmidt ve výši 875 765 Kčs. Na výstavbě bylo odpracováno téměř 50 000 brigádnických hodin a pod vedením Vladimíra Sedláčka st. se na výstavbě nejvíce podíleli Antonín Sedláček, Oldřich Kylhof, Miroslav Schmidt, Josef Rýček, Rudolf Kavalír, Jaroslav Blaťák st., Jiří Vidlička, Vilém Ondryáš, Ladislav Skřivánek, Ladislav Petřivalský, Jiří Ševčík, Štěpán Převrátil a Zdeněk Jurečka – obdrželi Čestné uznání a odznak Budovatel města Přerova.
Za 35 let došlo k řadě úprav a rekonstrukcí. První podstatná rekonstrukce byla provedena v roce 1980 likvidací asfaltových drah a byl položen nový saduritový povrch zelené barvy a současně s tím byla provedena i rekonstrukce rozběžiště. Ve druhé polovině devadesátých let minulého století bylo provedeno obestavění vstupního schodiště z restaurační části ke drahám, šatnám a celého zázemí sportovní části. Rovněž byla provedena generální oprava víc než 20 let starých automatických stavěčů kuželek. Po povodních v roce 1997 byly realizovány provizorní opravy saduritových drah, rozběžiště a všeho, co bylo povodněmi zničeno.
Druhá podstatná rekonstrukce byla v roce 1999 likvidací saduritových drah a instalace nových segmentových drah – vč. bočních žlábků na chybné hody.
Třetí podstatná změna byla realizována v roce 2001 instalací nových automatických stavěčů kuželek zn. FUNK vč. tiskáren a v roce 2006 byl poprvé instalován nový typ kuželek. Na počátku nového století vlastně i tisíciletí byla provedena zcela zásadní rekonstrukce sociálního zařízení pro závodníky.
Samozřejmě za ta léta byly v letních přestávkách v soutěžích odpracovány stovky a v součtu vlastně tisíce brigádnických hodin členy oddílu na menší druhy oprav (úpravy dopadliště, malování atd.)
Za uplynulých 35 let se na plynulém provozu kuželny vystřídalo šest správců kuželny – Štěpán Převrátil (1973–1979), Vilém Ondryáš (1980–1986), René Fridrich (8/1986–4/1987), Josef Novák (1987–1991) a na počátku 90. let Zdeněk Opravil, kterého na podzim 1999 vystřídal Roman Goldemund, který kuželně šéfuje dodnes. Zajímavostí je, že shodou okolností se i v čele oddílu vystřídalo šest předsedů oddílu – Rudolf Kavalír, Vladimír Sedláček st., Ing.Jiří Koníř, Josef Šmíd, Jiří Vidlička a od roku 1998 dodnes je předsedou Ing. Vladimír Sedláček. Kuželkářský oddíl měl zastoupení i ve vyšších tělovýchovných orgánech. V TJ Spartaku Václav Kosmák (1972–1989), v 70. letech Vladimír Raček, v 90. letech Jiří Vidlička a v současné době je místopředsedou výkonného výboru TJ Spartak Ing. Vladimír Sedláček. V krajském kuželkářském svazu pracovali Vladimír Raček (předseda), Antonín Sedláček, Karel Kopřiva a v plénu Jiří Vidlička. V nejvyšším celostátním kuželkářském svazu pracoval Antonín Sedláček a v novém tisíciletí Lenka Matyášová a v komisi rozhodčích Růžena Navrátilová.
Sportovní akce
Za ta dlouhá léta byla na kuželně řada sportovních akcí, včetně nejvýznamnějších – mistrovství Evropy, Světový a Evropský pohár, mezistátní utkání, mistrovství Československa, později České republiky jednotlivců, krajské přebory a vlastní mistrovské soutěže od okresního přeboru až po první ligu.
Vůbec první a nejvýznamnější akcí bylo již 10 dní po otevření kuželny III. Mistrovství Evropy juniorů (19.–25. května 1973) za účasti reprezentačních družstev juniorů a juniorek z 12 států. Bylo to vůbec první sportovní mistrovství Evropy v historii města a jeho pořadatelem byl TJ Spartak Přerov. Na vysoké úrovni organizační přípravy ME se z TJ Spartak obětavě podíleli Ing. Jaroslav Bartoš předseda TJ, František Pivoda II. místopředseda organizačního výboru (OV), Stanislav Janoušek sekretář OV, Milan Štafl hospodář OV ME, Vladimír Sedláček st. předseda organizační komise a Jiří Vidlička předseda propagační komise. Následovaly další významné sportovní akce – Světový pohár družstev (dříve PMEZ), Evropský pohár (dříve Dunajský pohár), semifinále Světového poháru (1975), finále SP (1976), semifinále a finále SP (2003), Evropský pohár (EP 1980), semifinále a finále EP (2002).
Mezistátní utkání ČSSR–Jugoslávie (1974), ČSSR–NDR (1979), ČSFR–Maďarsko (1990), Česká republika–Slovenská republika (2002), ČR–SR juniorů (2006). V letech 1982 a 2002 mezinárodní mistrovství Evropy USIC železničářů. Dále se na kuželně Spartaku uskutečnilo třináct mistrovství Československa a České republiky jednotlivců ve všech kategoriích od žactva přes dorostenecké a juniorské kategorie a samozřejmě až po kategorie mužů a žen. Téměř každý rok se hrál v Přerově jeden z turnajů dvanácti ročníků Poháru mladých nadějí vždy za účasti téměř 90 chlapců a děvčat. V roce 2005 Vánoční turnaj krajských družstev dorostu. Rovněž se v Přerově konala řada kontrolních startů reprezentantů ČR a naposledy to bylo v roce 2008 v kategorii mužů a žen, juniorů a juniorek, dorostenců a dorostenek. V roce 2004 byl Spartak pořadatelem mistrovství ČR nevidomých a v roce 2007 finále prvního mistrovství ČR neregistrovaných.
Agilní kuželkářský oddíl zorganizoval i mimořádné akce v rámci některých výročí nejen oddílu, ale i okresu. V roce 1981 při příležitosti 40 let kuželkářského sportu v okrese mj. i přátelské utkání mužů a žen Spartaku Přerov s reprezentanty ČSSR, v roce 1993 – 20 let kuželny utkání mužů a žen Spartaku s mistrem ligy Zbrojovkou Vsetín a v roce 2003 – 30 let kuželny utkání mužů Spartak Přerov–Bennewitz (Německo) a reprezentační výběr ČR. V Přerově se uskutečnila řada turnajů O pohár Přerovského povstání, O pohár Spartaku Přerov, již 16. ročníků Memoriál Rostislava Maiera dvojic, několik ročníků O pohár VHJ ČKD Praha, finále i semifinále odborářských krajských a celostátních turnajů. V neposlední řadě se hraje již několik desetiletí Přerovská liga neregistrovaných (dříve odborářská liga).
Úspěšných 35 let – družstva
Vybudování kuželny bylo významným mezníkem v činnosti oddílu. Vzniklo vůbec první družstvo dorostenců a dorostenek. Prakticky do roku 1973 měl oddíl jen mužskou základnu se třemi až čtyřmi družstvy. V roce 1973 až sloučením s Lokomotivou Přerov bylo v oddíle družstvo žen, ale již v následujícím roce došlo k rozšíření členské základny a prakticky od roku 1974 má oddíl dvě družstva žen.
V mládežnických kategoriích první medaile, a to hned ty nejvyšší, vybojovali dorostenci Spartaku Přerov v roce 1980, když zvítězili v krajském přeboru a stali se mistry ČSR a ČSSR.Tituly vybojovali v sestavě Ladislav Hruška, Jiří Pospíšilík, Vladimír Sedláček a Ladislav Skřivánek. Dorostenky Spartaku Přerov zvítězily šestkrát v krajském přeboru, dvakrát se staly mistryněmi České republiky a jednou mistryněmi Československa a jedenkrát vybojovaly bronzové medaile. Základ družstva tvořilo trio H. Goldemundová-Librontová, I. Sedláková-Vlčková a J. Vičíková-Vidličková. V roce 1997 postoupily dorostenky do již vytvořené dlouhodobé soutěže – první dorostenecké ligy, kde hrály dvě sezóny. Základní osou družstva byly Kateřina Franková, Zuzana Pěchová a dále H. Matyášová, Čagánková, Dudová a Petrová.
Družstvo žen Spartaku Přerov vůbec první medaili vybojovalo již v roce 1975 a to bronzovou. Do roku 1986, než byla vytvořena dlouhodobá soutěž – první liga, vybojovaly ženy 12 titulů krajský přeborník. Na mistrovství ČSSR a ČSR získaly celkem 24 medailí. První mistrovské body vybojovaly H. Konířová, R. Navrátilová-Venclíková, D. Mrázková-Sedláčková, B. Petříková, J. Čtvtníčková-Svobodová a J. Horáková. Čtyřikrát se ženy staly mistryněmi Československa a sedmkrát mistryněmi České republiky (do rozdělení Československa se hrálo mistrovství ČSSR, ČR a SR). V roce 1988 postoupily do první ligy a za celou svou dobu nepřetržitého působení byly v roce 1994 mistryněmi České republiky, vybojovaly čtyři stříbrné medaile (1993, 1996, 1999, 2002) a jednu bronzovou (2006). Třikrát startovaly přerovské ženy ve Světovém poháru a v roce 1982 obsadily 3. místo, osmkrát startovaly v Evropském poháru a v roce 1981 vybojovaly výborné 2. místo a dvakrát byly čtvrté (1999) a naposled v roce 2002 v Přerově v sestavě D. Bernátová, J. Čtvrtníčková, H. Goldemundová, M. Janulíková, L. Matyášová, Z. Pěchová, I. Sedláková a J. Vičíková pod vedením J. Čtvrtníčka. V uplynulém ročníku první ligy (2007–2008) hrálo družstvo v sestavě M. Sedláčková, Z. Pěchová, K. Strouhalová, D. Mrázková, G. Novotná, I. Sedláková, K. Katzerová a Zd. Uhlířová. Druhé družstvo žen Spartaku Přerov ve druhé lize vybojovalo několik medailových umístění, ale bohužel v roce 2007 sestoupilo do III. ligy.
První družstvo mužů Spartaku v době zahájení provozu kuželny hrálo Českou národní ligu a v roce 1976 navázalo na třináctiletou éru prvoligové účasti Spartaku (sestup byl v roce 1971) a postoupilo do první ligy, kde hráli až do roku 1981 (J. Ševčík, L. Skřivánek, K. Kopřiva, V. Ondryáš, J. Vidlička, J. Koníř, J. Pěcha, M. Goldemund, Zd. Hýbl, P. Maier, J. Šmíd a J. Hoferek). Dále muži hráli první ligu jednu sezónu 1995–1996 a po sestupu se opět vrátili do první ligy až v roce 2002, kde hrají dosud (R. Goldemund, V. Mazur, P. Maier, Vl. Mánek, D. Matyáš, V. Bělíček, K. Ustohal a dále J. Staněk, M. Kanda, J. Divila st., J. Kudela).
Nesmíme však zapomenout na záslužnou práci trenérů, kterých se vystřídala celá řada např. L. Petřivalský, Vl. Sedláček , Vl. Šindlerová, H. Konířová, R. Maier, T. Lindner, V. Ondryáš, R. Navrátilová, M. Navrátil, J. Kryl st., D. Mrázková, L. Matyášová, J. Vičíková, J. Čvrtníček, J. Pěcha, A. Mikl, Ing. Vl. Sedláček, D. Bernátová a manželé Jaruška a Jiří Hájkovi. V oddíle je v současné době šest aktivních rozhodčích – s první třídou J. Vidlička a R. Navrátilová, dvojku mají J. Divila st. Ing. Vl. Sedláček, R. Goldemun a J. Kryl. V současné době má oddíl tři družstva mužů (první a třetí liga a krajský přebor), dvě družstva žen (první a třetí liga) a jedno družstvo dorostu.
Soutěže jednotlivců
Rovněž výborných výsledků bylo dosaženo v soutěži jednotlivců. Nejúspěšnější byla od svého příchodu z Loko Kolín H. Konířová, která v dresu Spartaku Přerov vybojovala osm medailí na mistrovství ČSSR a ČSR. Třikrát byla mistryní ČSR (1978, 1979, 1982) a v roce 1978 se stala mistryní ČSSR. V disciplině na 120 hodů sdružených se mistryní České republiky v r. 2004 stala H. Goldemundová a stříbro o rok později vybojovala M. Sedláčková, která má ještě bronzovou medaili z mistrovství ČR (1993) a stříbro z mistrovství Moravy. D. Mrázková vybojovala titul mistryně ČR (1994) a v témže roce ještě bronz i z mistrovství Moravy.
V kategorii mužů byl nejúspěšnější J. Ševčík, který byl jedenkrát mistrem ČSSR a dvakrát mistrem ČR (1975, 1978) a získal celkem šest medailí z mistrovství ČSSR a ČSR (vše na 200 hodů sdružených). V disciplíně na 120 hs hráči Spartaku zatím na medaile nedosáhli.
Rovněž vynikajících výsledků bylo dosaženo v juniorské kategorii. Mistryní ČSSR se staly P. Vidličková (1986), M. Sedláčková (1989), stříbro H. Goldemundová-Librontová (1990), Vl. Bělíček (na MČR 2008), bronzové medaile R. Navrátilová-Venclíková a J. Sitta (oba v r. 1989), D. Matyáš (2007). Mistryněmi ČSR byly R. Venclíková (1981), J. Čtvrtníčková (1982), M. Sedláčková (1989) a bronzové medaile vybojovali P. Vidličková a P. Maier.
Dorostenky a dorostenci získali řadu medailí na mistrovství ČSSR, ČSR a samostatné ČR. Titul mistryně ČSSR vybojovala I. Sedláková-Vlčková (1987) a v letošním roce (ČR) K. Katzerová a stříbro M. Navrátil (1978). Mistryní ČSR se v roce 1988 stala H. Librontová, stříbro Antonie Sedláčková (1975,1976), bronzové D. Sedláčková (1974,1975), M. Ondryáš (1975) a M. Navrátil (1978). V kategori žactva byla úspěšná J. Studeníková, která se v 11. ročníku (2007) Poháru mladých nadějí probojovala do finále, kde byla čtvrtá a celkově jedenáctá.
V reprezentaci Československa
V reprezentaci Československa, po roce 1993 České republiky, byla Hana Konířová, která reprezentovala víc než 40krát (1964–1982). Byla mistryní světa 1974 jednotlivců, získala stříbrné medaile v soutěži družstev (1968, 1982), bronzovou medaili ve dvojicích (1980). Dagmar Mrázková-Sedláčková byla mistryně Evropy juniorek a má zlatou medaili ze soutěže družstev (1979) a několik let reprezentovala jak v kategorii juniorek tak i žen. Zlatou medaili a titul mistryně světa juniorek získala Zuzana Pěchová v roce 2001. Stříbrnou medaili z mistrovství světa družstev žen (1982) má Růžena Navrátilová-Venclíková, Hana Goldemundová-Librontová získala stříbrnou medaili z mistrovství družstev juniorek (1993) a v roce 1996 reprezentovala na MS družstev 7. místo, kde startovala i Michaela Sedláčková.
Československo 11 let reprezentoval Jiří Ševčík a sehrál 38 mezistátních utkání a v roce 1976 startoval za družstvo Evropy v Německu. Na mistrovství světa 1976 obsadil 4. místo (kdyby se uděloval titul samostatně i za dorážku, tak by byl mistrem světa) a ještě startoval na MS v Bukurešti 1966 a na ME v Maďarsku 1964 (9. místo). Na mistrovství světa juniorů (1989) byl Josef Sitta ve dvojicích čtvrtý a v jednotlivcích šestý. V letošním roce (2008) startovali na mistrovství světa juniorů Vlastimil Bělíček a Dalibor Matyáš (6. místo v soutěži družstev). V posledních letech byly nebo jsou v seniorské reprezentaci R. Goldemund, Z. Pěchová, M. Sedláčková a H. Goldemundová, která je držitelkou Českého rekordu na 2×120 hs s 1165 body (2004), vyrovnala český rekord ještě na 100 hs (524) a byla první v České republice, která překonala hranici 600 bodů na 120 hs. Držitelem českého rekordu na 120 hs je Jiří Staněk výkonem 687 bodů, kterého dosáhl 20. 1. 2007 v Přerově. R. Goldemund byl spoludržitelem českého rekordu družstev (3700) na 120 hs z mistrovství světa 2004, který však překonala Moravská Slavia Brno 3738 (2006).
Kuželkářský sport má v Přerově dlouholetou tradici a jeho skromní a poctiví vyznavači dosáhli řady již zmíněných úspěchů jak na poli sportovním tak i v organizování významných akcí.
Jiří Vidlička
