Šampión Zavarko: Je tu pohoda, ale chci hrát líp

Srbský světový rekordman a úřadující mistr světa Vilmoš Zavarko se představil na Májovém turnaji dvojic ve Vyškově. Při této příležitosti s ním Zdeněk Vlach z Vyškovského deníku Rovnosti udělal rozhovor a souhlasil s jeho publikováním na webu ČKA.

Věkem je ještě junior, ale už třikrát porazil nejlepší světové seniory na nejprestižnějším turnaji, mistrovství světa. Vůbec ne náhodou, protože zároveň je držitelem aktuálního světového rekordu. Král světových kuželkářských drah, úřadující mistr světa, Srb Vilmoš Zavarko si zahrál na vyškovské dráze. A protože Májový turnaj finálovou částí vyvrcholí v červnu, měl by do Vyškova zavítat i podruhé. Kdo jste to ve středu nestihli, nenechejte si finále ujít. „Určitě umím hrát líp,“ vzkazuje fanouškům tohoto sportu.

• Pozvánka na finále Májového turnaje ve Vyškově (PDF, 709 kB)

Jak jste se dověděl o tomto turnaji a proč jste se rozhodl se ho zúčastnit?
O Májovém turnaji ve Vyškově jsem se dověděl od spoluhráčů z Podbrezové. Říkali, že je moc dobrý a že je to výborné zpestření sezony. Měli pravdu. Cítím se tu opravdu dobře, i když herně se mně moc nedařilo.

Dovolte spíš osobní otázky. Proč nehrajete u vás tolik populární basketbal?
Jako malý kluk jsem samozřejmě dělal i jiné sporty, ale neomylně to směřovalo ke kuželkám. Ty máme v rodině. Otec i matka hrávali závodně. Já jsem pak prošel všemi věkovými kategoriemi od té úplně nejnižší.

Na jaké úrovni hrávali rodiče?
Maminka byla členkou srbského národního mužstva. Dokonce byla na mistrovství světa a má bronzovou medaili. Tatínek to tak vysoko nedotáhl, ale národní ligu si zahrál.

Kdy jste začal věřit, že to můžete dotáhnout ještě výš, jako vaše maminka?
Když jsem z mateřského klubu ve Vojvodině přestoupil. Do Maďarska, kde jsem hrál tamní extraligu. Ta měla hodně vysokou úroveň a odnesl jsem si z ní opravdu hodně zkušeností.

Proč jste tedy přestoupil do Podbrezové?
Je to jako v jiných sportech. Dostal jsem nabídku. V Maďarsku mně skončila smlouva, a tak jsem souhlasil. Byla to pro mě nová výzva, poznat zase něco jiného. Nelituju, ale musím říct, že v Maďarsku jsem byl naprosto spokojený. Podmínky jsem tam měl opravdu dobré.

Takže jste ryzím profesionálem, který se sportem živí?
Dnes už ano, ale je těžké se na tuto úroveň dostat.

Co je pro to potřeba?
Musíte být nejlepší. Musíte mít štěstí, zázemí a řada jiných věcí.

Dobře, ale jak se stát nejlepším? Kolik času třeba věnujete tréninku, kolik je to hodů za týden?
Základem je dobrá fyzická i psychické kondice. Pro získání fyzičky je potřeba dělat i další sporty. Minimálně dvakrát týdně chodím do posilovny, k tomu přidávám výběhy v terénu, jízdu na kole, plavání. Až teprve pak je to o kuželně. Tam chodím házet minimálně třikrát týdně. Nejsou to ale žádné extrémní počty. Většinou mně stačí těch dvě stě hodů za jeden trénink.

Kuželky vypadají na pohled jednoduše, je třeba nějaká technická finta, kterou se člověk může dostat na vrchol? Prozradíte ji?
Žádná finta to určitě není a recept není tajný ani složitý. Je to jako v jiných sportech. Mluvil jsem o potřebě kondice. Pro hru jako takovou je asi nejpodstatnější talent. Ten pak musíte rozvíjet. Je třeba k tomu přidat správný trénink a samozřejmě si odpustit některé věci, které jako vrcholový sportovec prostě dělat nemůžete, byť jsou určitě příjemné. Důležité je taky, zejména na začátku, potkat ty správné lidi, trenéry. Já jsem měl štěstí, že mě vedli rodiče, kteří kuželkám rozumějí a mají je rádi. Mým prvním trenérem byl tatínek. Teď už trénuju v podstatě sám.

Co tedy můžete doporučit začátečníkům?
Aby byli vytrvalí, měli vůli. Kuželky jsou opravdu náročným sportem. Zájemců není málo, ale hodně jich velmi rychle odpadá, protože zjistí, že to taková pohodička opravdu není. Kdy začít a kdy se projeví talent, to je hodně individuální. Rozhodující ale je přežít to úvodní překvapení, že kuželky jsou velká dřina, náročným sportem jako mnohé jiné.

Kuželky jsou celoročním sportem, kolik turnajů v sezoně odehrajete?
Když jsem hrál v Maďarsku, tak jich až tak moc nebylo. S růstem výkonnosti ale i počet turnajů a různých soutěží narůstal. Myslím, že je to tak čtyřicet za rok, tedy zhruba tři v měsíci. Ale těch opravdu nejdůležitějších, včetně mistrovství světa, je tak deset, možná patnáct.

Které z těch, co tedy považujete za nejdůležitější, vás nyní čekají a co byste na nich chtěl získat?
Koncem května se bude hrát mistrovství světa juniorů v Rijece v Chorvatsku a krátce na to mistrovství světa družstev seniorů v Rakousku. Světový šampionát jednotlivců je někdy na podzim. A co bych chtěl uhrát? Jiný cíl než obhájit oba tituly v juniorech i seniorech prostě mít nemůžu.

Prozradíte něco ze svého soukromí? Třeba jaké školy jste navštěvoval, jestli jste svobodný…
Po základní škole jsem se vyučil automechanikem, ale to už jsem hrál dost vážně kuželky a bylo docela reálné, že se jimi můžu i živit. Takže auto si ode mě raději spravit nenechávejte. Na ženění zatím nemyslím, ale přítelkyni mám. Samozřejmě v Podbrezové.

Vilmoš Zavarko

• Věk: 22 let
• Národnost: srbská
• Reprezentace: Srbsko
• Klub: ŽP Šport Podbrezová

Největší úspěchy:

• 3× mistr světa juniorů
• 2× mistr světa seniorů
• držitel světového rekordu na 120 hodů sdružených výkonem 728 kuželek

• Zdroj: Vyškovský deník Rovnosti. Originální článek je k dispozici zde.